TÉMA TÝDNE

Pralesnička ohnivá

Novým tématem týdne se stala pralesnička ohnivá, protože jste ji udělili 22 bodů. Druhý byl čolek luritánský a třetí byla calamna tarzan. V otázce Osvěžení paměti zvítězil lenochod trpasličí, také s 22 hlasy.

Pralesnička ohnivá je velmi jedovatá žába. Pomocí kůže vylučuje toxiny, které mohou dokonce až zabít malé predátory. Najdeme ji v tropických lesích, obvykle skrytou někde pod listem. Je to endemit jihoamerické Kolumbie. Nikde jinde se tedy nevyskytuje. Vyskytuje se pouze v okolí města Santa Cecilia. Toto území se nachází v nadmořské výšce 300 m n. m. až 730 m n. m. a je menší než 100 km2. Dorůstá velikosti okolo 3,5 cm. Samice jsou o malinko větší než samci. Můžeme však shledat i jedince, které nedorůstají ani 2,5 cm. Na prstech mají polštářky, které jim usnadňují lezení po stromech. Žádná žába nemá zuby. Živí se drobnými členovci. Například mravenci. Jelikož nemá zuby, tak kořist chytá jazykem a hltá ji celou. Jed slouží pouze k obraně. Pralesnička ohnivá se páří během období dešťů. Pak samice naklade 4 - 10 vajíček. Po deseti dnech od nakladení se z mláďat stávají pulci. V zajetí se pralesničky ohnivé dožívají až 9 let.

Stavy populace pralesničky ohnivé prudce klesají. Je klasifikována jako kriticky ohrožený druh. Pralesnčky ohrožuje hlavně ničení biotopů a sběr pro ilegální obchod. Jen tak pro zajímavost, v některých případech může jed pralesničky ohnivé zabít i člověka. Ale i tak bychom je měli chránit, protože to jsou krásná stvoření.

článek napsal: Kryštof, 5.12.2022

Kareta obecná

V otázce Téma týdne tento týden zvítězila kareta obecná. Dostala od vás 14 hlasů. Druhá byla pralesnička ohnivá s 12 hlasy. Celkově kvíz vyplnilo 34 čtenářů. V otázce Osvěžení paměti zvítězil tuleň středomořský se 16 hlasy. Druhý byl klokan žlutohřbetý s 10 hlasy.

Kareta obecná váží okolo 135 kg a měří 90 cm. Byli ale objeveni jedinci, kteří vážili až 450 kg a měřili 275 cm. Pohlaví lze odlišit a snadno je odlišit podle silnějšího ocasu samce. 

Kareta obecná se vyskytuje prakticky po celém světě. Tedy ve Středozemním moři, Atlantickém oceánu, Pacifickém oceánu a v Indickém oceánu.

Po většinu života kareta obecná plave v slaných vodách v blízkosti ústí řek. Tam totiž samice klade vajíčka. Samice klade 80 - 120 vajíček. Bohužel z každého tisíce narozených želviček přežije pouze jedna želva. Mláďata totiž čelí velkému množství predátorů a to hlavně těm suchozemským. Dožívají se 47 - 67 let.

IUCN tuto želvu klasifikuje jako zranitelný druh. Může za to fakt, že se želvičky často udusí v rybářských sítích a také jejich lov.

článek napsal: Kryštof, 21.11.2022


Polorejnok křídlatý

Tento týden jste zvolili jako téma týdne polorejnoka křídlatého. Dostal 10 hlasů. Druhý byla pralesnička ohnivá se 6 hlasy. V otázce Osvěžení paměti zvítězil žralok mako s 10 hlasy a druhá byla gueréza zanzibarská s 9 hlasy. Kvíz celkově vyplnilo 22 čtenářů.

obrázek namaloval jeden z našich nejvěrnějších čtenářů, Milan
obrázek namaloval jeden z našich nejvěrnějších čtenářů, Milan

Polorejnok křídlatý dorustá velikosti 90 cm - 1,2 m. Vyjímečně až 2,4 m. Váží až 80 kg. Živí se drobnými rybkami plavajícími na dně moři. Dále se živí korýši a měkkýši. Přední část těla se podobá rejnokům, ta zadní pak žralokům. Má 5 žaberních štěrbin. Není to druh rejnoka, ale je to druh žraloka. Prsní ploutve se podobají křídlům, odtud název křídlatý. Polorejnoka křídlatého najdeme v Atlantickém oceánu jižně od Kanárských ostrovů přes jihozápadní část Severního moře a kanál La Manche až po sever Britských ostrovů a jižní Norsko. Také ho najdeme ve Středozemním moři. Vyhledává písčité či bahnité dno blízko u pobřeží do hloubky 100 m. Většinu dne tráví z části zahrabán do písku na dně. Polorejnok křídlatý neklade vajíčka. Samice rodí 7 - 15 mláďat u pobřeží. Polorejnok křídlatý je podle IUCN kriticky ohrožený a není nebezpečný člověku.

Musíme ho chránit.

článek napsal: Kryštof, 14.11.2022


Saola

Saola je druh kopytníka. Najdeme ji na rozhraní Laosu a Vietnamu. Byla objevena teprve nedávno. Tedy v roce 1992. Žije skrytě v buši deštného pralesa. Saola váží 85 až 100 kg. V kohoutku je vysoká 85 cm. Ocas má dlouhý 25 cm a tělo je 150 cm. Srst je tmavohnědá a má světlejší odstín na zadní straně krku a také na některých místech dole na těle. Také má rohy, které jsou mírně zahnuté. Dosahují délky 30 - 35 cm a mají tmavou barvu. Saola patří mezi kriticky ohrožené druhy. Odhaduje se, že je maximálně 750 jedinců. Ochranáři z celého světa se sešli, aby tento druh zachránili. Dohodli se, že se pokusí eliminovat pasti a také že sníží počet honících psů. Ochranáři doposud zlikvidovali přes 200 000 pytláckých ok. O saole se toho moc neví. Nikdo ji nikdy v přírodě živou nespatřil a také žádnému vědci se ji nepodařilo v zajetí chovat moc dlouho.

článek napsal: Kryštof, 7.11.2022


Krokodýl kubánský

Tento týden bude tématem týdne krokodýl kubánský.

Samice krokodýla kubánského dorůstají délky 2,5 m a samci až 3,5 m. Je to kubánský endemit, který se vyskytuje v nížinných bažinatých oblastech. Nejraději má, když jsou bažiny hluboké. Živí se měkkýši a ostatními vodními i suchozemskými obratlovci. Je výjimečný tím, že si dokáže dojít pro kořist i když je daleko od vody. Disponuje velkou odhodlaností a nebojácností. Jedná. se o suverénně nejagresivnější krokodýla vůbec. Je inteligentní a schopný spolupráce. Na vzdálenost 20 - 25 m dokáže vyvinout rychlost až 19 km/h. Není výjimkou, že se jeho potravou stávají toulaví psi a prasata. Páří se od prosince po únor. Samice klade obvykle 10 vajec v dubnu a květnu. Inkubace trvá 80 - 100 dní. Jsou to starostliví rodiče.

Krokodýl kubánský je kriticky ohrožený druh. Může za to jeho lov ubývání životního prostředí. Bohužel, některá místa jeho výskytu se kříží s areály výskytu jiných krokodýlů a tak se často kříží, což může vést k absolutnímu zániku tohoto druhu. V přírodě přežívá 3 - 6 tisíc nekřížených jedinců. Za poslední 3 generace došlo k úbytku populace o 80%. Zoo se ho snaží zachránit chovem v zajetí a od roku 2019 vede plemenou knihu Zoo Praha.

článek napsal: Kryštof, 31.10.2022