Rybí zpravodaj

Jeseter čínský

Jeseter čínský je druh ryby čeledi jeseterovitých z Číny. Tento jeseter byl na mnoha místech bohužel vyhuben kvůli nadměrnému lovu, proto je čínskou vládou přísně chráněný.

Je to jedna z nejstarších žijících ryb na světě. Její nalezené fosílie byly zhruba 80 milion let staré. Vyskytuje se v Číně a Japonsku. Velcí jedinci dorůstají délky až 5 metrů s průměrnou váhou okolo 350-550 kg, je tedy jeden z největších jeseterů.

Je považován za sladkovodní rybu i když tráví většinu života ve slané vodě. Většinou začne život ve sladké vodě a potom migruje do slaných vod. Migruje nejdále ze všech jeseterů. Jednou dokonce migroval 3 150 km po čínské řece Jang'c'tiang!

Samice klade jikry 3-4 krát ve svém životě. Může naklást až 1 milion jiker. Bohužel přežije jen 7% jiker. Maso a chrupavka této ryby se považovaly jako delikates. Vědci z Číny se pokouší vypouštět malé jedince do řeky Jang'c'tiang.

Podle IUCN je jeseter čínský kriticky ohroženým druhem. V Číně je považován jako jejich nejohroženější ryba. Je to krásná ryba a musíme ji chránit!

článek napsal: Aiden, 20.10.2021

Žralok mako

Žralok mako je středně velký druh žraloka. Je zástupce žraloků lamnovitých. Obvykle dorůstá délky 2-3 metrů. Jedinci mohou vážit 60-350 kg. Největší chycený jedinec vážil 454 kg a byl 4.02 metrů dlouhý. Někteří vědci se domnívají, že mohou být i větší. Tyto informace ale zatím nejsou jisté.

Žralok mako je držitelem rekordu za největší dosaženou rychlost u žraloka. Může plavat až 70 km/h! Tento druh žraloka je klidný a neútočí na lidi jen tak. Mezi lety 1580-2007 bylo zaznamenáno jen 8 útoků.

Žralok mako má pestrý jídelníček. Nejraději má makrely, tuňáky a mečouny. Živí se ale i jinými menšími žraloky, delfíny, mořskými želvami a mořskými ptáky. Žralok mako je chráněný druh a musíme mu pomoci v přírodě přežít.

článek napsal: Aiden, 13.10.2021


Žralok obrovský

Seznamte se se žralokem obrovským. Je to největší žijící žralok a také největší obratlovec na světě, který není savec. Někdy se mu říká velrybí. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech moří a oceánů a dožívá se 80 až 125 let!

Tato obrovská paryba má velmi zajímavé zbarvení - má světlé skvrny, vyjímečně pruhy na tmavě modré kůži. Jeho kůže může být silná i 15 cm.

Do velké tlamy se vejde až 5 lidí! Nebojte, lidi ale nežere. Živí se planktonem a malými rybami. Má 15,000 malých zubů. Při hledání potravy se ani nemusí moc namáhat. Plave s otevřenou tlamou, do které proudí voda a nebo si vodu saje sám. Voda se filtruje přes takovou síťovinu, kterou má na žábrách a tam zůstává plankton. Moc by toho stejně neulovil, je tak trochu líný a plave pomalu.

Může být i 17 metrů dlouhý, ale největší velikost žraloka obrovského byla zatím okolo 14 metrů. Je vejcoživorodý. Samice může najednou porodit až 300 mláďat, každé je asi půl metru dlouhé. Podle IUCN je tato obrovská paryba ohroženým druhem a my jí musíme chránit.

článek napsal: Aiden, 22.9.2021

Vyza malá

Vyza malá je velká dravá jeseterovitá ryba vyskytující se v řece Amur v Asii. Patří mezi největší sladkovodní ryby na světě. Váží okolo 600 kg a měří až 5,5 m. Vyza malá je považována jako jedna z největších z rodiny jeseterovitých. Jako větší vyza velká tráví část svého života ve slané vodě.

Hřbety má do černa se žlutavě až zeleno-bílým bříškem. Vyza malá byla na cestě k vyhubení pro její cenné jikry známé jako kaviár. Lov vyzy kdekoli v řece Amur je trestným činem, za který se dává pokuta. Vyzy dokážou ulovit štiky, kapry a lososy. Dá se říct, že vyza malá sní to, co se jí vejde do tlamy.

Vyza malá může žít až 55 let. Vyza malá tráví velkou část svého života ve slané vodě a vrací se do řek k rozmnožování. Podle IUCN je vyza malá kriticky ohroženou rybou.

článek napsal: Aiden, 15.9.2021

Latimérie podivná

Dnes vám představím latimérii podivnou. Je jediným známým zástupcem lalokoploutvých ryb. Dorůstá až do délky 2 metrů a váží průměrně 85 kg, tedy jako dospělý člověk. Latimérie vypadá opravdu podivně. Její ploutve připomínají zakrslé nožičky, má zvláštně tvarovanou hlavu s rozšklebenou tlamou. Tato dravá ryba plave v hloubkách 150-200 metrů pod hladinou.

Obvykle jsou samice větší než samci. Žijí většinou v menších koloniích v západní části Indického oceánu, při pobřeží Afriky a Madagaskaru. V jedné kolonii se vyskytuje až 15 latimérií.

Velikou zajímavostí je, že lidé po celém světě si mysleli, že tento druh ryby již vyhynul. V roce 1938 pak byla poprvé vylovena u břehů Afriky. Do té doby byla známá jen ve fosilních záznamech z období před 70 miliony lety. Latimérii se proto přezdívá žijící legenda světových moří.

Její potravu tvoří menší ryby a hlavonožci. Je vejcoživorodá. To znamená, že v těle samice se vyvíjí vejce, ze kterých se vylíhnou mláďata těsně před porodem. Podle IUCN je latimérie podivná kriticky ohroženým druhem.

článek napsal: Aiden, 8.9.2021

Vyza velká

Dnes vám představím velikou sladkovodní rybu, vyzu velkou.

Vyza velká je považována za největší sladkovodní rybu, i když střídá sladkovodní a mořské prostředí. Je to také jedna z největších ryb na světě! Vyzy rostou pomalu a mohou se dožít až 120 let! Jejich délka je až 8,5 metru a hmotnost okolo 1000 kg. Nejtěžší vyza měla 1571 kg!

Vyza velká je všežravec. Pochutná si na bezobratlých živočiších a korýších. Postupně se v jejím jídelníčku objevují také ryby, až se stane dravou rybou. V dospělosti pak dokáže díky své veliké tlamě nasát velké ryby.

Loví se hlavně pro jikry, které jsou známé jako černý kaviár a také pro svoji kůži. Zajímavé je, že vyza má obrovský počet jiker, až 20 procent její hmotnosti (i přes 100 kg). Množství jiker se odhaduje na 360 000 až 7 700 000.

V České republice se vyza velká ve volné přírodě nevyskytuje. Je to kriticky ohrozený druh. Malé vyzy se mohou chovat v zahradních jezírcích.

článek napsal: Aiden, 1.9.2021

Karas obecný

Dnes vám představím karase obecného. Je to sladkovodní rybka podobná kaprovi. Žije v teplejších vodách a dorůstá do délky 10-25 cm. V dobrých podmínkách se dožívá až 10 let.

Karas má vysoké zploštělé tělo pokryté zeleno šedými šupinami. Jeho hlava je malá s menšími ústy. Živí se hlavně planktonem a částmi rostlin.

Karas obecný býval jedním z nejběžnějších druhů ryb v Česku, často býval vidět v různých tůních nebo rybníčkách. Nejraději má ale místa s pomalu tekoucí vodou. Karas umí žít i ve stojatých vodách, kde není dostatek kyslíku, jako třeba ve špinavých a zabahněných tůních, kde by jiné ryby dávno uhynuly. Dnes už se ale nemá kam stěhovat a postupně ho nahrazuje karas stříbřitý.

Karas obecný je v Česku na pokraji vyhynutí. Čeští vědci dokonce žádají o pomoc jiné země a snaží se najít místa, kde ještě žije nebo kde by šel vysadit. Karas obecný je krásná rybka a musíme ho chránit!

článek napsal: Aiden, 25.8.2021

Psohlav obecný

Můj dnešní článek je o rybě, která je druhem žraloka a jmenuje se psohlav obecný. Jako všichni žraloci má dvě hřbetní ploutve. Jeho celá horní část těla má bronzově šedé zbarvení a dolní část je bílá.

Samci dosahují délky 135-175 cm a samice až 2 metrů. Dožívá se až 35-50 let. Jejich jídelníček tvoří menší ryby (sardinky, platýzi), hlavonožci (chobotnice, sépie) a korýši.

Psohlav obecný je vejcoživorodý, to znamená, že v těle samice se vyvíjí vejce, ze kterých se vylíhnou mláďata těsně před porodem. Je jich mezi 6-52.

Psohlav obecný není člověku nebezpečný. Žije v mořích subtropického pásma celého světa a vyskytuje se v hloubce od 600-800 m. Bát by se měl hlavně lachtana kalifornského nebo žraloka bílého, to jsou jeho hlavní predátoři. Lidé ho loví hlavně pro maso a proto je psohlav obecný kriticky ohrožený.

článek napsal: Aiden, 18.9.2021


Blatňák tmavý

Dnes vám představím blatňáka tmavého. Je to drobná skvrnitá rybka. Je velký asi 8-9 cm a váží jen do 26 g. Dožívá se 2-4 let.

Žije v mělkých a hustě zarostlých vodách. Nejčastěji ho najdeme na dolním toku Dunaje. Pochutná si rád na korýších, larvách hmyzu a malých pijavkách.

Má moc hezké zabarvení. Jeho tělo je nazlátlé až černohnědé, má malé skvrny všude podél těla.

Samice mohou naklást až 2500 jiker! Jikra blatňáka tmavého je asi 2 mm velká. Kladou je do jamek na dnech vod. Potom se k hnízdu přiblíží 2-3 samci a jikry oplodní. Nakladené jikry i potěr hlídají samice.

Podle IUCN je blatňák tmavý zranitelným druhem. Je celoročně chráněný. Lidmi je chytán a prodáván jako okrasná akvarijní rybka. Také větší ryby jako je např. štika obecná si rády na blatňákovi pochutnají.

Blatňák tmavý je jedna z nejkrásnějších rybek našich vod a my ji musíme chránit!

článek napsal: Aiden, 11.8.2021

Piloun mnohozubý

Dnes vám představím pilouna mnohozubého.

Piloun mnohozubý dosahuje průměrné délky 7.5 metrů a váží okolo 350 kg. Jeho tlama je umístěna na břišní straně těla a obsahuje 88 až 128 zubů v horní čelisti a 84 až 176 zubů v dolní čelisti. Má silný dlouhý ocas, na kterém má ocasní ploutvi.

Z pozorování v akváriích se zdá, že je piloun mnohozubý agresivní vůči žralokům. Pro člověka není nebezpečný, jen v případech, kdy je chycen nebo nějak vyprovokován.

Piloun mnohozubý se loví pro svoji pilu. Lidé ji prodávají jako nůž, trofej apod.

Piloun je dravá paryba, která se živí drobnými rybkami, jako jsou sledi, nebo bezobratlými živočichy, kteří žijí na mořském dně. Malé ryby se piloun snaží zabít úderem pily v jejich blízkosti nebo je s pomocí pily vyrývá z mořského dna. Proto pilouna většinou najdeme na mořském dně, ale občas vyplouvá i na hladinu.

Během posledních 100 let byla větsina pilounů mnohozubých vyhubena a proto nyní patří mezi kriticky ohrožené druhy.

článek napsal: Aiden, 4.8.2021

Jeseter ruský

Dnes vám představím jesetera ruského.

Jeseter ruský dorůstá délky až 2,3 metrů a váží okolo 95 kg. Může se dožít až 50 let.

Před jeho ústy jsou 4 malé vousky visící dolů. Má barvu šedou nebo zeleno-černou. Vzácně má bílé skvrny na boku. Břicho je světlejší. V boční řadě má až 50 kostěných štítků. Živí se bezobratlými živočichy (vodními žížalami) a drobnými rybkami.

Ázerbajdžánská poštovní známka z roku 1993, na které je jeseter ruský
Ázerbajdžánská poštovní známka z roku 1993, na které je jeseter ruský

Jeseter ruský se vyskytuje v Azovském, Černém a Kaspickém moři. Býval po polovině 20.století uloven v Dunaji, před druhou světovou válkou i v dolní Moravě. Mnoho lidí chová jesetera ruského v zahradních jezírkách.

Podle IUCN je jeseter ruský kriticky ohrožený druh. Objevil se i na poštovní známce v roce 1993.

článek napsal: Aiden, 28.7.2021


Treska obecná

Dnes vám představím známou rybu, tresku obecnou.

Treska obecná je ryba z čeledi treskovitých. Může dorůstat velikosti až 2 m, hmotnosti 90 kg a dožívá se obvykle 60 let. V současnosti jsou loveny tresky o hmotnosti okolo 11 kg a jedinci nad 15 kg jsou vzácní.

Treska má velkou hlavu s předsunutou horní čelistí. Na spodní čelisti je dlouhý vousek (je to znak treskovitých ryb), a má také malé drobné zuby. Na těle jsou tři hřbetní ploutve a dvě řitní ploutve zaobleného tvaru. Na konci těla se nachází ocasní ploutev, která se na konci rozšiřuje.

Treska obecná se na začátku života živí planktonem, ale později se z ní stává dravá ryba, která pojídá mnohoštětinatce, korýše, měkkýše a malé ryby.

Podle IUCN tresky obecné patří mezi zranitelný druh a měli bychom je chránit.

článek napsal: Aiden, 21.7.2021

Měsíčník svítivý

Tentokrát se budete moct dozvědět o měsíčníkovi svítivém.

Jedním z typických znaků je hrubá kůže. Měsíčník svítivý je jedna z nejtěžších kostnatých ryb na světě. Jeho váha se pohybuje od 250 kg do 2300 kg. Obvykle, váží ale okolo 750 kg. Ocasní ploutev nevypadá jako ocasní ploutev jiných ryb. Kruhovitý tvar měsíčníka svítivého mu pomáhá v pohybu. Dokáže i mrštně vyskočit nad hladinu. Měsíčníci svítivý jsou většinou šedí, bílí, hnědí. Můžeme najít i flekaté jedince.

Měsíčník svítivý v noci tráví mnohem více času u hladiny, ovšem když se vyskytuje v teplejších vodách najdeme ho spíše v hlubinách. Když ho uvidíte ve volné přírodě, může se vám zdát, že je mrtvý. Ve skutečnosti jen odpočívá blízko oceánu.

Měsíčník svítivý si nejraději pochutná na medúzách. Dá si také plankton, hadice (mořští bezobratlí živočichové), salpovce, drobné rybky, měkkýše a řasy.

Měsíčník svítivý se vyskytuje v tropických a teplých vodách. Spatřen byl konkrétně v Indickém, Atlantickém a Pacifickém oceánu.

Měsíčník svítivý klade velmi hodně vajíček. U jednoho jedince dokonce vědci objevili 300 000 000 vajíček. Přesto přežije jen malá hrstka mláďat.

IUCN klasifikuje měsíčníky svítivé jako zranitelný druh. Musíme je tedy chránit.

článek napsal: Kryštof, 14.7.2021


Tuňák obecný

Tento týden vám představím tuňáka obecného. Tuňák obecný patří k nejcennějším a největším mořským rybám. Je to ryba z čeledi makrelovitých rozšířený v Atlantickém oceánu, Středozemním a Černém moři a chovaná také v chovech poblíž Japonska. Dosahuje délky 2-2,5 metrů a váží mezi 225 a 250 kg.

Tuňák je stěhovavá, velmi dravá a žravá ryba, která při cestě za potravou urazí dlouhé vzdálenosti. Obvykle žije v malých skupinkách, které se drží v blízkosti hladiny. Tuňák je predátor a svou kořist může pronásledovat rychlostí až 50 km/h. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách.

Tuňák obecný má dobře vyvinuté svalstvo, bohatě prokrvené, které mu dává velkou sílu a mrštnost a proto je výborným plavcem. Na bocích je šedivý se stříbrnými skvrnami, břicho má bělavé a hřbet je ocelově modrý až černý. Tvarem těla je podobný makrele, je ale daleko větší a oblejší. Na hrudi má krunýř hrubých šupin bez lesku.

Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb. Ze syrového masa se připravuje japonské jídlo suši. Právě v Japonsku končí 80 % vylovených tuňáků. Hodně je konzumován také v Evropě a USA. Množství ulovených tuňáků se za posledních 10 let zdvojnásobilo. To z nich udělalo ohrožené druhy. V oblasti Středozemního moře se v důsledku intenzivního lovu ocitl tuňák na pokraji vyhubení.

Maso tuňáka je hnědočerveně zbarvené, tučné a výborně chutná. Je bohaté na minerály a vitamíny. Obsahuje také antioxidanty, které podporují funkci našeho imunitního systému. Tuňáky musíme chránit, ale suši si občas dát můžeme.

článek napsal: Aiden, 30.6.2021

Drsek menší

Můj dnešní článek je o sladkovodní rybě z čeledi okounovitých jménem drsek menší (Zingel streber). Je to paprskoploutvá ryba, která se dožívá 4-5 let života.

Drsek menší má nízké protáhlé tělo. Při pohledu na tuto rybku můžeme mít dojem, že jde o malého candátka, kterého někdo vytáhl do dvojnásobné délky. Jde o drobnou a extrémně štíhlou rybu. Jeho tělo je protáhlé s malou hlavou, bývá hydrodynamické. Šupiny zasahují až na hlavu, kde pokrývají celé temeno a zasahují až mezi nozdry. Spodek hlavy a břicho jsou holé. Má velmi štíhlý ocasní násadec. Jeho nejvyšší doložená hmotnost je 200 g. Tato ryba může dorůst 15-18 cm.

Vyskytuje na dolním toku řeky Moravy až k Hodonínu a Dyje až po jez v Břeclavi. V posledních letech se počet pozorování zvyšuje, asi nejhojnější výskyt byl zaznamenán na Moravě těsně nad soutokem s Dyjí. Rád žije u dna mezi kameny.

Drsek menší je všežravec. V oblibě má bentos (vodní roslinky) a občas malé rybky. Pochutná si i na larvách hmyzu, korýších a měkkýších. Nejčastěji přijímá potravu v červnu. Drsek menší je aktivní především v noci.
V době tření dostávají obě pohlaví smaragdový lesk. Při tření mají samci delší prsní, břišní a řitní ploutev a výraznější třecí vyrážku. Drsek může naklást až 4000 jiker. Jikry rád klade v proudnici toku na kamenité dno. Barva jiker je převážně žlutá až nazelenalá.

Drsek menší je celoročně chráněný, veden v kategorii "kriticky ohrožený". 

článek napsal: Aiden, 23.6.2021

Ježdík dunajský

 Dnes se dozvíte zajímavosti o ježdíku dunajském. Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni) je ryba z čeledi okounovití. Byl objeven v roce 1974 československými vědci.

Je to ryba velká maximálně 15 cm a žije hlavně v proudu větších řek a jejich průtočných ramen. Živí se korýši a larvami všeho, co najde na dně řek. Dožívá se maximálně 5 let života.

Ježdík dunajský má zavalité tělo. Na hřbetě jsou dvě splývající hřbetní ploutve. Na okraji žaberního víčka se nacházejí dva ostny. Šupiny jsou drobné a tenké. Na těle má ježdík velké množství tmavých skvrn, které splývají v několik příčných pruhů. Oko je velké, posazené v horní části hlavy.

Ježdík dunajský obývá úseky Dunaje a jeho přítoky. Zjištěn byl v Česku, Slovensku, Rakousku, Německu, Maďarsku, Srbsku, Rumunsku a Moldavsku. Vzhledem ke svému vzácnému výskytu je v Červeném seznamu ryb a mihulí veden jako silně ohrožený.

článek napsal: Aiden, 16.4.2021

Kapr obecný

Dnes vám představím rybu velmi známou v České republice, kapra obecného. Kapr obecný je král českých vod a je naší nejběžnější a nejznámější rybou. Je významnou rybou i pro hospodářské, sportovní a okrasné chovy (ročně se u nás na udici chytne okolo 3000 tun kaprů).

Původní forma zvaná sazan má protáhlé tělo kompletně kryté šupinami, postupně pak bylo vyšlechtěno množství dalších forem lišících se anatomicky (např. vysokohřbetý), ošupeněním (lysec, naháč atd.) i barvou (zelená, zlatá, šedá, ale i modrá, černá nebo vícebarevní japonští KOI kapři). Mají výsuvnou bezzubou tlamu kolem níž jsou čtyři vousky. Ploutve jsou mohutné s několika tvrdými paprsky.

Kapr je zřejmě první domestikovanou rybou v historii. Vánoční kapr je tradicí sahající snad až do 17. století, ale pouze ve střední Evropě. Divoká forma kapra (sazan) je na seznamu zvířat ohrožených vyhubením (v tzv. Červené knize), u nás žije v Dyji.

Kapr obecný žije v hejnech - někdy malých, jindy velkých se stovky kusů. Samice klade v několika třeních okolo miliónu jiker ročně velikosti 1 - 2 mm. Vývoj jiker trvá 3 - 5 dnů. Mláďata po vylíhnutí nejdříve klesají ke dnu, protože nemají plynový měchýř naplněný vzduchem.

Kapr je všežravec - požírá od planktonu přes vodní rostlinky a jejich části až po hmyz, červy, měkkýše (zvláště škeble) nebo menší mrtvé rybky. Žije i více než 40 let, je považován za dlouhověkou rybu.

článek napsal: Aiden, 9.6.2021


Plotice lesklá

Dnes vám představím plotici lesklou. Plotice lesklá je středně velká kaprovitá ryba, u nás velmi vzácná. Plotice lesklá žije ve vodách jižní Evropy. Obývá řeky a jezera severní Itálie a vyskytuje se i na středním toku Dunaje a v některých jeho přítocích. K nám proniká jen ojediněle do řek jihovýchodní Moravy. Plotice lesklá patří na území ČR mezi chráněné druhy.

Její průměrná délka je 20-35 cm a hmotnost okolo 0.1 až 0.5 kg. Plotice lesklá obvykle žije u dna větších řek nebo jezer. Většinou se zdržuje v hloubce a do mělčích míst vyplouvá jen kvůli tření nebo za potravou. Živí se hlavně bentickými organismy - larvami komárů, měkkýši, červy, občas sbírá i jikry nebo náletový hmyz.

Její hřbetní strana těla je tmavozelená až šedozelená, boky a břicho jsou stříbřité s vysokým leskem. Hřbetní ploutev je načervenalá, prsní a ocasní ploutve jsou nažloutlé, břišní a řitní červené. Duhovka oka je žlutá. Plotice lesklá se dožívá přibližně 12 let.

článek napsal: Aiden, 2.6.2021


Žralok bílý

Dnes vám představím žraloka bílého (Carcharodon carcharias), který patří ke chráněným druhům ryb. Na člověka nikdy bezdůvodně neútočí a kontaktu s ním se vyhýbá. Na planetě žije už přes 450 milionů let!

Dospělosti dosahuje až okolo 26 let a dožívá se i více než 70 let. Je jednou z nejdéle žijících chrupavčitých ryb. Patří k nejrychlejším žralokům, může nakrátko zrychlit až na 56 km/h. Je považován za člověku velmi nebezpečného predátora. Je zodpovědný za nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi mezi všemi žraloky a proto byl dlouhodobě huben námořníky a rybáři. Jeho pronásledování ještě zesílilo po uvedení úspěšného filmu Čelisti, který jste určitě viděli. Ve skutečnosti tito žraloci člověka systematicky neloví, smrtelných útoků bývá v průměru jen 1,5 ročně.

Žralok bílý se živí hlavně mořskými rybami (například tuňáky) a savci (zvláště ploutvonožci, vydrami), méně pak plazy a ptáky. Výjimečně napadá i jinou kořist, jako jsou krokodýli. Jeho jediným predátorem mimo člověka je kosatka dravá.

Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4-5,4 m dlouzí a obvykle váží 680-1 100 kg. Samice jsou obecně větší než samci. Za největší naměřenou a ověřenou velikost je považována délka 6,4 m a hmotnost 3 324 kg.

Bílý žralok je na seznamu ohrožených druhů z jednoho prostého důvodu. A tím není nikdo jiný než člověk. V důsledku nadměrného výlovu ryb světových oceánů totiž žralok přichází o svůj přirozený zdroj potravy. Navíc jsou sami také objektem lovu. V některých částech světa totiž žraločí ploutve, zuby nebo čelisti představují platidlo. Naštěstí se v oblastech podél pobřeží Kalifornie, Austrálie a Jihoafrické republiky stal bílý žralok chráněným druhem.

článek napsal: Aiden, 26.5.2021


Jelec jesen

Tento týden vám představím rybu, která se jmenuje jelec jesen (Leuciscus idus). Je to druh kaprovitých ryb vyskytujících se v Česku. V minulosti jeho početnost klesala kvůli znečišťování vod. V současnosti se začíná opět rozšiřovat do dřívějších oblastí.

Jelec jesen žije v řekách a průtočných jezerech. Má rád chladnou čistou vodu. Zdržuje se ve větších hloubkách a jen k večeru vyplouvá k hladině. V Čechách ho můžeme chytit na dolním toku Vltavy a Labe, více se ale vyskytuje na jižní Moravě, hlavně na soutoku Dyje s Moravou.

Dorůstá obvykle do délky 45 cm a hmotnosti kolem 1-2 kg. Jeho tělo je světlé a pokryté malými šupinami. Hřbet je u dospělých tmavý a může být našedivělý. Má světle šedé břicho a hřbetní a řitní ploutev prohnutou směrem dovnitř. Jelec jesen má prsní, břišní a řitní ploutev do červena, hřbetní a ocasovou ploutev tmavou.

Jelec jesen se živí hmyzem, drobnými korýši a měkkýši. Od dubna do června připlouvají celá hejna k břehům, kde se ryby třou. Samice klade až 100 000 jiker na kameny, vodní rostliny, ale hlavně na prorůstající kořeny vrb v podemletých březích.

Bohužel v současnosti je jelec jesen v ČR veden jako chráněný druh v kategorii "ohrožený" a měl by být po ulovení vrácen do vody.

článek napsal: Aiden, 19.5.2021


Cejn perleťový

Cejn perleťový (Abramis sapa) je málo dotčený druh ryb vyskytující se i v Česku.

Popis: Tělo je z boků zploštělé, ale výrazně nižší než u cejna velkého. Hřbet má tmavý, boky do stříbra a ploutve šedé. Má spodní ústa. Typickým znakem je dlouhá řitní ploutev a velké oči. Může dorůst do délky až 35 cm. Váží okolo 0,5 kg. Dožívá se maximálně 15 let.

Výskyt: Cejn perleťový je rybou rozšířenou hlavně ve východní Evropě. Najdeme ho v přítocích Černého, Kaspického i Baltského moře. U nás je vzácným druhem, který se vyskytuje jen na dolním toku Moravy a Dyje. Pohybuje se v blízkosti dna, kde také hledá potravu.

Potrava: Živí se bentosem (organismy žijící na dně vod), larvami hmyzu, planktonem, drobnými měkkýši a vzácně také částmi rostlin.

Zajímavosti: Jméno cejn perleťový pochází od zbarvení cejna perleťového - stříbrná barva jako perly. Samice mívá až 40 000 jiker, jejich průměr může být i přes 2 mm.

článek napsal:Aiden, 12.5.2021


Krunýřovec skvrnitý

Dnes Vám představím rybu s podivným jménem ,,Krunířovec skvrnitý".

Krunýřovec skvrnitý (vědecké jméno Ancistrus cirrhosus) je sladkovodní tropická rybka žijící převážně na dně řek a jezer.

Potrava: všežravec (vodní rostliny, řasy, dřevo a červi)

Žije v povodí řek Amazonky, Paraná a Rio Paraguay v Jižní Americe. Dorůstá do délky 14 cm. Má bílé skvrny podél celého těla a na ploutvích má bílé a černé čáry. Vypadá jako mořská ,,zebra" ale s puntíkama.

Zajímavosti: Oproti samcům nemají samičky žádné vousky. Samice se vytírají do úzkých jeskyněk a o jikry pak pečuje samec. Sameček má vousky na tlamce, na čele jsou jeho vousky dlouhé a mohutné. Samec je teritoriální (chránící si své území) vůči samcům stejného druhu.

článek napsal: Aiden, 5.5.2021


Delfínovec amazonský

Delfínovec amazonský má barvu do růžova a váží až 84 kg v dospělosti.

Jedinci žijí v amazonských řekách a jezerech. Vědecké jméno pro delfínovce

amazonského je Inia geoffrensis. Delfínovec amazonský je savec. Delfínovec amazonský je ohrožený druh delfína a už je jich pouze 2000 živých jedinců. Je to kytovec. Jeho potrava se skládá z ryb, krabů a krevet. Delfínovci jsou ohroženi kvůli lovu a predátorům. Největší predátoři jsou hadi, kajmani a jaguáři. Delfínovec amazonský má největší tělo a mozek ze všech delfínů. Dospělí jedinci mohou být až 2.7 metrů dlouzí.

článek napsal: Aiden, 29.4.2021


Kostlín obrovský

Tento týden vám představím rybu s hlavou aligátora.

Živí se menšími rybami a vodním ptactvem.

Vědci si myslí, že kostlín obrovský může dosahovat délky až 3 m a váhy 160 kg. Takto velký jedinec však nikdy nebyl zpozorován ani chycen. Největšího kostlína chytil 14. března 2011 americký rybář Kenny Williams. Tento jedinec byl dlouhý téměř 2,5 m a vážil 148 kg.

Vzhled kostlínů se od druhohor (252-66 milionů let) vůbec nezměnil, proto je můžeme pokládat za živoucí fosilie. Jeho tělo je pokryto velice tvrdými a ostrými šupinami, které původní Američané používali jako hroty šípů. Tlama je plná velmi ostrých zubů jako má aligátor, proto se mu v angličtině říká "alligator gar".

Kostlíni jsou hlavně ohroženi nadměrný rybolovem.

Jikry kostlínů jsou pro člověka smrtelně jedovaté.

Vyskytují se v Texasu na jihu spojených států Amerických, výskyt je také hlášen na severu Mexika.

Je velice důležité tyto prehistorické obry chránit, aby mohli brázdit vody severní Ameriky i na dále.

článek napsal: Lukáš, 22.4.2021


Veslonos americký

Tento týden vám představím jeseterovitou rybu, která je i jednou z největších ryb severní Ameriky.

Tyto ryby se živí korýši, mlži, ale zejména zooplanktonem.

Veslonos americký je dlouhověká ryba dosahující délky 220 cm a váhy 100 kg.

Jejich tělo připomíná to žraločí. Hlava je jako u jiných jeseterovitých ryb velká a kostěná. Plochý výčnělek z čela, podle kterého veslonosi dostali svůj název, slouží k detekci zooplanktonu.

Populace veslonosů amerických je velice ohrožená nadměrným rybolovem kvůli kaviáru, ničením míst, které obývá, ale zejména pytláctvím. Odborníci odhadují, že za 10 let bude populace veslonosů o 30% nižší, než je teď.

Je velice důležité veslonose americké chránit, aby mohli ohromovat i další generace.

článek napsal: Lukáš, 15.4.2021


Zubatice makrelová

Tento týden vám představím "upíří rybu."

Zubatice makrelové jsou schopny sníst rybu poloviční velikosti svého vlastního těla, kterou napíchnou na své špičáky. Byly zaznamenány případy kanibalizmu, kdy jedna ryba pozřela tu druhou (v některých případech se ryba udusila).

Tyto ryby dorůstají do délky až 108 cm a váhy 17,8 kg.

Její tlama je plná velmi ostrých zubů, ale největším znakem, podle kterého dostala svůj název, jsou dva 15 cm špičáky, vyčuhují z dolní čelisti, které jí neumožňují zavřít tlamu. Kvůli tomu má však v horním patře dvě díry, do kterých zuby zajedou. Stářím se však hlava, zuby a i obě díry zvětšují, ale ani to nezabrání, aby zuby prorazily kůži a vyčuhovaly jí z čela. Mají stříbrnou barvu, přičemž je oko hnědo černé.

Zubatice můžeme najít v pěti zemích, a to hlavně v řekách Amazonce a Orinoce. Rády se zdržují v rychle tekoucích vodách, zatopených lesích a v blízkosti písečných pláží.

Jsou velmi vzácné, protože žijí jen v malé oblasti. Ohrožuje je zástavba Amazonského deštného pralesa.

Je velmi důležité zubatice makrelové chránit, aby mohly brázdit vody jižní Ameriky i na dále.

rybář Jeremy Wade se zubaticí makrelovou
rybář Jeremy Wade se zubaticí makrelovou

článek napsal: Lukáš, 8.4.2021


Sumec piraíba

Tento týden vám představím obrovského sumce, který je domorodci označován jako "matka ryb", sumce piraíba.

V minulosti byly v útrobách piraíb nalezeny psi a kočky domorodců, opice, velcí ptáci, ryby, kapybary, ale i jiná velká zvířata. Existují případy, kdy si amazonští rybáři omotali šňůru kolem ruky, aby jim ryba neutekla. Piraíba je poté stáhla do vody. Po několika hodinách pak byla nalezena mamutí udušená piraíba, které z tlamy koukaly jen nohy mrtvého rybáře.

Tito amazonští giganti dosahují délky 3 m a váhy 300 kg (pravděpodobně se jedná o vůbec největšího sumce světa). Tělo připomíná to žraločí, takže přezdívka "Amazonský žralok" dokonale sedne. Jen masivní kostěná hlava je o hodně jiná než ta žraločí. Až 1 m dlouhé vousy, které sumci slouží k orientaci a vyhledávání potravy nahrazují malinkaté oči (všichni sumci skoro nic nevidí).

Tyto amazonské obry je velice těžké najít, protože celý rok putují po Amazonce, pro vědce je tím pádem velice těžké zmapovat jejich populaci. Piraíby nejvíc ohrožuje hromadné kácení amazonského deštného pralesa, přičemž se pokácená plocha předělává na obyvatelnou.

Je velice nutné zastavit kácení Amazonského deštného pralesa, aby tito monstrózní sumci mohli dál brázdit nejdelší řeku světa.

článek napsal: Lukáš, 1.4.2021

Arapaima gigas

Tento týden vám představím kolosální rybu mýtických rozměrů, arapaimu gigas.

vyfotil: Vojta
vyfotil: Vojta

Tyto ryby se živí drobnými savci (např. opicemi), rybami a ptáky.

V roce 2010 chytil český rybář Jakub Vágner arapaimu gigas dlouhou 307 cm a těžkou 154 kg, čímž vytvořil nový světový rekord.

Arapaimy jsou dokonale přizpůsobeny k životu v lagunách. Při obdobích sucha jsou schopny se zahrabat do bahna a dýchat kyslík. Májí dlouhé hadovité tělo s masivní kostěnou hlavou. Jejich šupiny dosahují velikosti lidské dlaně (10 cm). Tělo mají krásně šedé, s červeným ocasem a tmavě zeleným hřbetem

Tyto ryby jsou Amazonským endemitem. Jsou velice ohroženy rybolovem, který je téměř vyhubil. Velké jedince můžeme najít pouze daleko v útrobách Amazonie. Ještě na počátku 20. století byly arapaimy v Amazonii konzumní rybou číslo 1.

Rozmnožování probíhá v období záplav, při kterém arapaima vyhloubí hnízdo v písčitém dně. Při období sucha do něj samice naklade jikry. Malé arapaimy se vylíhnou v období záplav.

Je nutné tyto kolosální ryby chránit, aby mohly plavat ve vodách Amazonie i na dále.

článek napsal: Lukáš, 25.3.2021

známka s arapaimou gigas
známka s arapaimou gigas


Jeseter malý

Tento týden vám představím nádhernou parybu, která pochází až z doby dinosaurů.

Jeseter malý se jako všichni jeseteři živí larvami hmyzu, korýši, rybami, ale sní i pečivo. Tyto ryby se většinou živí potravou ze dna, ale občas sní i potravu z hladiny.

Tyto nádherné paryby mají na těle až 105 bílých kostěných štítků a dosahují délky až 125 cm a váhy 16 kg. Dožívají se až 27 let.

Jeseteři mají dlouhé tělo připomínající to žraločí. Dlouhý rypec, který jim slouží k rytí ve dně, má bílou barvu. Tlamu, mají umístěnou na spodní části hlavy. Hřbetní ploutev je posunutá skoro až k ocasní ploutvi. Jeseteři mají oproti jiným rybám velmi pomalý metabolizmus.

Jeseter malý je v ČR velice ohrožený druh. Je chráněn zákonem, takže pokud ho rybář chytí, tak je povinen ho pustit zpátky do vody. Ve volné přírodě ho můžeme najít jenom vzácně v řece Moravě a v řece Dyji, sem se dostává z řeky Dunaje.

Všichni jeseteři včetně jesetera malého jsou živoucí fosilie. Řád jeseterů se na naší planetě objevil už před 200 miliony lety. Samotná čeleď jeseterovitých se objevila před 80 miliony lety. Jeho podoba se za poslední miliony let téměř nezměnila.

Jeseter malý se vyskytuje v úmořích Černého, Kaspického a Baltského moře.

Je velmi důležité tyto paryby chránit, aby mohly plavat v našich vodách i na dále.

článek napsal: Lukáš, 18.3.2021

Losos obecný

Tento týden vám představím lososa obecného.

Losos obecný latinsky nazývaný Salmo salar je bohužel na území ČR velmi ohroženým druhem.

obrázek vytvořili: Lukáš & Kája
obrázek vytvořili: Lukáš & Kája

Losos obecný se ve sladké vodě živí korýši, larvami hmyzu a drobnými rybkami. Během života se přesouvá do moře, ve kterém se živí výhradně menšími rybami např. sledi. Při plavbě z moře zpět do míst, kde se narodil, přestane přijímat potravu úplně.

Samci dorůstají jen vzácně délky až 150 cm, u samice až 120 cm.

Losos má dlouhé protáhlé tělo s poměrně vysokou ocasní ploutví, které mu slouží k překonávání silných proudů. Má velkou tlamu, která mu sahá až za oči. Za hřbetní ploutví má malou tukovou ploutvičku (tukovou ploutvičku má každá lososovitá ryba), ve které má schovaný tuk.

V České republice je losos obecný jedna z nejohroženějších ryb. Způsobila to stavba přehrad, která znemožnila putovat lososům do moře a zpět. Tento problém se dá vyřešit stavbou rybích přechodů. Rybí přechody slouží rybám k překonání přehrad, jezů a jiných překážek.

V současné době probíhá největší obnova jeho populace na řece Kamenici. V rámci projektu na vysazování lososů obecných v řece Kamenici je ročně inkubováno 100.000 jiker.

Losos je tažná ryba, která se vylíhne ve sladké vodě na stejném místě jako jeho rodiče. Po vylíhnutí zůstane až 5 let ve stejné řece, jako se narodil. Poté se vydá až na 4000 km dlouhou cestu do moře, při které je schopný přeskakovat vodopády vysoké až 3 metry. V moři žije po dobu 3 let, než dosáhne pohlavní dospělosti. Poté začne jeho dlouhá cesta zpět do míst, kde se narodil. Během této poutě přestane přijímat potravu úplně. Krátce po tom, co dorazí na místo, kde se narodil, tak naklade jikry. Nedlouho na to samci i samice zahynou.

Je velice důležité lososy v ČR chránit, aby mohli plnit své poslání i na dále.

článek napsal: Lukáš, 11.3.2021


Lín obecný

Tento týden vám představím jednu z nejhezčích ryb našich vod, lína obecného.

dospělý lín obecný
dospělý lín obecný

Potrava záleží na věku ryby. V mládí se živí detritem (detrit je jakákoli forma neživé organické hmoty např. odumřelých těl vodních živočichů a rostlin, spadaným listím, pylem a dřevem). V dospělosti se živí korýši, larvami hmyzu, ale nepohrdne ani pečivem.

Samice línů dosahují větších rozměrů než samci. Dosahují maximální délky až 70 cm a váhy 7,5 kg. Má vysoké tělo, oblé ploutve a na rozdíl od kapra obecného pouze jeden pár požerákových zubů (požerákové zuby má ryba v krku místo normálních zubů). Líni mají silnou vrstvu slizu po celém svém těle, aby se mu dobře a bezpečně plavalo ve vodní trávě.

Lín obecný je sice v ČR na seznamu IUCN jako zranitelný, ale rybáři ho chytí jen málo kdy. Jako opatření na jeho ochranu je jeho lovná délka nejmíň 25 cm.

Líni se vyskytují téměř po celé Asii, do Austrálie, v jižní a severní Americe byli líni vysazeni. V Evropě byli vysazeni pouze v pár zemích jinak je zde tento druh původní.

Je důležité líny chránit, aby tyto krásné ryby mohly plavat v českých vodách i na dále.

článek napsal: Lukáš, 4.3.2021

Mihule potoční

Tento týden vám s radostí představím mihuli potoční.

Mihule se živí detritem (detrit je jakákoli forma neživé organické hmoty např. odumřelých těl vodních živočichů a rostlin, spadaným listím, pylem a dřevem).

Mihule měří až 14 cm.

Tyto ryby mají protáhlé tělo velmi podobné tomu úhořímu, ale hlavu mají jinou. Za hlavou mají řadu sedmi otvorů. Tyto otvory jim slouží jako žábry (žábry rybám slouží jako plíce). Tlama mihulí je plná malinkých i větších tupých zubů.

Mihule říční jsou v ČR velice ohrožené. Můžeme je najít pouze v Jihomoravském kraji, Karlovarském kraji, Ústeckém kraji, Královohradeckém kraji, Olomouckém kraji, Středočeském kraji, Libereckém kraji, Moravskoslezském kraji a Plzeňském kraji.

Tření mihulí probíhá od března do června. Samice naklade i 1500 jiker. Larva se pár dní po nakladení zahrabe do bahna až na 5 let. Larva mihule se na podzim před třením dovyvine. Krátce po rozmnožování dospělec mihule zahyne.

Mihule potoční se vyskytují od severní Ameriky až po jižní Evropu, v Africe je to pouze Keňa.

Mihule je nedílná součást naší přírody. Proto ji musíme chránit.

článek napsal: Lukáš, 25.2.2021

Vranka obecná

Tento týden vám představím vranku obecnou.

Tyto drobné rybky nejsou dobrými plavci a proto se skoro celý život schovávají pod kameny. Živí se larvami vážek, pakomárů atd.

Vranky mají kuželovité tělo bez šupin. Má dvě hřbetní ploutve. Ta přední je o dost kratší než ta blíž k ocasní ploutvi.

Vranka je podle IUCN na červeném seznamu ohrožených druhů jako zranitelná.

Vranky jsou velmi náchylné na znečišťování vody. Proto jich v České republice moc nenajdeme.

V České republice můžeme vranky nalézt v průzračných horských bystřinách.

Dřív byly vranky využívány rybáři k lovu dravců. Dnes už je vranka zákonem chráněná.

článek napsal: Lukáš, 18.2.2021



Mník jednovousý

Dnes vám představím mníka jednovousého.

Mník je velmi houževnatá ryba, která je však v českých vodách těžko k spatření a také toho o mníkovi moc nevíme.

Přes den neloví a bývá ukryt např. pod větvemi a kameny. Jakmile se začne šeřit, mník začne být aktivní. Loví např. larvy hmyzu, korýše (raky), a jiné menší rybky, ale troufne si i na rybu, která je stejně velká jako on.Mník má dlouhé tělo jako úhoř, ale tvarem připomíná to sumčí. Má dvě hřbetní ploutve. Zadní ploutev je o hodně delší než ta přední. Na bradě má vous, který využívá k nalezení kořisti.

Ačkoliv je mník na seznamu IUCN jako málo dotčený druh, tak v České republice ho skoro nikde nenajdeme.

Populace mníků je těžké studovat kvůli tomu, že v mořích žijí v hloubkách a v ČR nejsou tyto ryby v hojných počtech.

Mníci se v ČR komerčně neloví a doba jejich lovu je stanovena od 1. 1. do 15. 3.

Je důležité je chránit protože ve Velké Británii už mníci nejsou.

článek napsal: Lukáš, 11.2.2021




Úhoř říční

Tento týden vám představím úhoře říčního.

Úhoř říční je ryba opředena mnoha tajemstvími, ale bohužel jeho počty kriticky klesají.

Úhoř preferuje život při dně, většinu dne je zahrabaný v bahně, a loví až po setmění, nebo po silnějších deštích, kdy je voda zakalená a je v ní možné nalézt i spláchnuté suchozemské živočichy (žížaly, hmyz).

Jeho typickým znakem je protáhlé, válcovité tělo připomínající spíše hada než rybu.

Úhoř říční byl v roce 2008 zařazen podle IUCN do Červeného seznamu ohrožených druhů do skupiny kriticky ohrožený.

Pro úhoře nejsou problémové jen přehrady a vodní elektrárny ale také jiné překážky jako např. rybářské sítě.

Tehdy využije svou tajnou zbraň, kterou je schopnost plazit se po zemi a překonávat celé kilometry po polích a loukách.

Stavy úhořů v poslední době bohužel výrazně poklesly. Za příčiny se obecně označují stavby přehrad a vodních elektráren včetně takzvaných malých vodních elektráren, které brání přirozené protiproudové migraci mladých úhořů a zabíjejí dospělé úhoře migrující po proudu do míst, kde se páří v Sargasovém moři.

Další silný dopad má komerční rybolov a znečišťování toků. Bohužel se objevily informace o vlivu otravy jedem, který údajně způsobuje již úhyn samotného embrya (embryo je jedna z prvních fází individuálních vývoje u živočichů).

Problém poklesu početnosti úhořů se řeší i v rámci Evropské unie, která vydala nařízení, jež má zajistit lepší ochranu těchto ryb.

Pro úhoře jsou nutné rybí přechody, které jim umožňují překonávat přehrady a vodní elektrárny.

Úhoř říční bez naší pomoci nepřežije, takže je nutné ho chránit. 

článek napsal: Lukáš, 4.2.2021