PTAČÍ ZPRAVODAJ

Ara Spixův

Vážení čtenáři - tento týden vám představím velmi ohroženého papouška - aru Spixův.

Ara spixův je velký papoušek. Má malé nohy a velký zobák. Peří je světle modré. Délka těla činní až 75 centimetrů. Mláďata po narození měří 15 centimetrů. Váha tohoto papouška je od 600 do 750 gramů v dospělosti. Samci váží více, samice naopak méně.

Výskyt tohoto papouška je hlavně v brazilské catighně. Brazilská catighna je polopoušť, ve které žije velmi málo papoušků. V brazilské catighně také žije ara learův, o kterém jsem už psal.

Ara Spixův se živí plody ze stromů a také tvrdými ořechy. Na rozlouskávání těchto tvrdých ořechů má velmi silný a velký zobák.

Ara spixův je chován pouze v jedné české zoo. Je to v Praze. V Praze se chová nově v Rákosově pavilonu, který doporučuji, protože je velmi hezky udělaný.

Ara spixův je podle IUCN (mezinárodní svaz pro ochranu přírody sídlící ve Švýcarsku) v přírodě téměř vyhynulý. To znamená, že ve volné přírodě už téměř nežijí. Chránit ho můžeme tak, že nebudeme odchytávat papoušky ve volné přírodě a nedávat je na černý trh.

Doufám, že se vám můj článek líbil a přečtete si další.

článek napsal: Vojta, 2.9.2021


Orel páskovitý

Vážení čtenáři, tento týden vám představím ohroženého orla - orla páskovitého.

Orel páskovitý je pták z čeledi jestřábovitých. Jeho tělo je pokryté černým a světle hnědým peřím. Zobák je bílý. Samice jsou podstatně menší než samci. Délka těla u samců je v dospělosti od 76 do 85 centimetrů. Větší samci mohou dosahovat až 90 centimetrů. Samice dosahují od 69 do 78 centimetrů. Hmotnost tohoto orla je u samců i samic podobná, ale přece jiná. Samci váží od 2 do 3 kilogramů, ale samice jsou v hmotnosti o maličko větší, ty váží od 2,4 do 3,2 kilogramů. Rozpětí křídel tohoto ptáka je u samic i samců stejné. Rozpětí se pohybuje od 195 do 215 centimetrů.

Orel páskovitý se vyskytuje do 5000 metrů nad mořem. Nejvíce se vyskytuje v rozmezí od 2500 do 4000 metrů nad mořem. Žije v Kazachstánu, v části jižního Ruska, v Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Mongolsku, Číně, Pákistánu, Indii a v Myanmaru.

Orel páskovitý je masožravec. To znamená, že jí pouze maso. Nejčastěji jí ryby a žáby ovšem někdy si troufne i na malé savce. Orel páskovitý spolu s orlovcem říčním krade potravu jiným ptákům. Někdy loví i v párech.

Tento orel si hnízdo staví z větviček, trávy a sena. Tímto způsobem si může udělat velmi pohodlné místo pro svá mláďata.

Orel páskovitý je podle IUCN (mezinárodní svaz pro ochranu přírody sídlící ve Švýcarsku) ohrožený. Do 20 let mu hrozí vyhynutí, proto je nutno ho chránit.

Doufám, že se vám můj článek líbil a přečtete si další.

článek napsal: Vojta, 5.8.2021


Ara červenouchý

Vážení čtenáři, tento týden vám představím velmi nádherného papouška - aru červenouchého.

Ara červenouchý je středně velký papoušek. Zbarvení těla je velmi pestré. Hlavní barva na těle je zelená. Na hlavě je červené čelo a uši (proto je nazvaný červenouchý). Na konci křídle má modré peří. Rozměry tohoto papouška jsou od 55 do 70 centimetrů. Ovšem mohou být i jedinci, kteří dosahují přes 70 centimetrů. Rekordní jedinec měřil 76 centimetrů. Váha tohoto ptáka je od 700 do 800 gramů. Ara červenouchý nikdy neváží více než 800 gramů.

Tento pták se vyskytuje v jižní Americe, konkrétně v Bolívii. Vyskytuje se ve středu Bolívie.

Jeho jídelníček je velmi pestrý. Je to býložravec, to znamená, že jí pouze ovoce a rostliny a nikdy nejí maso. Nejraději si pochutná na čerstvých plodech ze stromů.

Ara červenouchý je podle IUCN (mezinárodní svaz pro ochranu přírody sídlící ve Švýcarsku) kriticky ohrožený. Vyhynutí mu hrozí do 15 let. Hlavní důvod velkého ohrožení jsou mizící lesy, ve kterých žije.

Pomoct mu můžete nekácením lesů a pralesů.

Doufám, že se vám můj článek líbil a přečtete si další.

článek napsal: Vojta, 29.7.2021


Nestor kaka

Vážení čtenáři tento týden vám představím velmi nádherného papouška - nestora kaku

Nestor kaka je novozélandský papoušek. Je to středně velký papoušek maximální délka činní až 45 centimetrů. Samice jsou menší než samci. Samice dosahují až 39 centimetrů. Menší jedinci mohou měřit pouze 30 centimetrů, to samé platí i pro větší jedince ti, ale ovšem dosahují délky až 50 centimetrů. Hmotnost tohoto ptáka je od 300 do 400 gramů. Ve volné přírodě nebyly nalezeni těžší jedinci. Tento papoušek má dva příbuzné, jeden je nestor kea a druhý kakapo soví, který byl tématem týdne před dlouhou dobou.

Nestor kaka je endemitem Nového Zélandu. Pokud je zvíře endemit znamená to, že žije pouze na jednom místě z celého světa, takže nestor kaka žije pouze na Novém Zélandu, proto je to endemit.

Potravu tohoto nádherného papouška tvoří téměř všechno. Nestor kaka je všežravec a to znamená, že jí jak listy ze stromů a různé plody tak i živočichy. Na rozdíl od nestora kea nestor kaka nejí moc maso, sice do těla musí dát živiny z masa, ale jí ho velmi málo. Převážně se živí listy a bobulemi ze stromů, občas si také dá bezobratlého živočicha neboli drobný hmyz.

Tento druh je velmi ohrožený. Podle IUCN (mezinárodní svaz pro ochranu přírody) je nestor kaka klasifikován jako ohrožený. To znamená, že mu hrozí vyhynutí do 50 let.

Doufám, že se vám můj článek líbil.

článek napsal: Vojta, 22.7.2021


Ara learův

Vážení čtenáři, tento týden vám představím velkého papouška - ara Learův.

Ara Learův je velký papoušek z rodu Ara. Jeho peří je jemně světle modré se žlutým místem u zobáku. Tento papoušek dosahuje délky od 70 do 73 centimetrů. Ovšem, ale tento papoušek může dosáhnout délky až 75 centimetrů. Takto dlouhé ary Learův je velmi vzácné spatřit ve volné přírodě. Hmotnost nepřesahuje ani jeden kilogram. Ara Learův váží od 900 až 950 gramů.

Tento papoušek obývá brazilskou caatingu. Brazilská caatinga jsou velké oranžové skály, které vznikly mořskou erozí. Ve skále jsou malé, ale dlouhé kruhové roury, ve kterých si tento papoušek staví hnízdo. Brazilská caatigna se vyskytuje na dvou místech z celé Brazílie. Jedno takové místo má plochu pouze 6 hektarů. Brazilská caatinga je zobrazená na mapě.

Výskyt ary learův. Na mapě můžeme vidět dvě tečky - caatingy.
Výskyt ary learův. Na mapě můžeme vidět dvě tečky - caatingy.

Tito ptáci mají velmi pestrý jídelníček. Převážně jedí semena brazilských palem.

Ara Learův byl do roku 1977 považován za vyhynulého. Ovšem v roce 1978 objevil Helmut Sick velmi velké hnízdiště v Brazílii. Dosud je Ara learův klasifikován podle IUCN (mezinárodního svazu pro ochranu přírody) jako ohrožený druh i když je jich ve volné přírodě cca pouze 750.

Doufám, že se vám můj článek líbil

článek napsal: Vojta, 15.7.2021

Kraska krátkoocasá jávská

dospělá kraska krátkoocasá jávská
dospělá kraska krátkoocasá jávská

Tento týden vám představím krasku krátkoocasou jávskou nebo také jen krasku jávskou.

Je to poddruh krasky krátkoocasé. U ní rozlišujeme dva poddruhy:

  • Cissa thalassina jeffreyi
  • Cissa thalassina thalassina - kraska krátkoocasá jávská.
mládě krasky krátkoocasé jávské
mládě krasky krátkoocasé jávské

Ohroženější je kraska krátkoocasá jávská, ta patří k nejohroženějším ptákům světa. Krasky krátkoocasé jávské poznáme nejen díky viditelnému zelenému zbarvení, ale také díky mohutnému červenému zobáku. Mláďata jsou nejprve zbarvena modře. Tito pěvci jsou dlouzí okolo 30 cm. Váží kolem 125 g. Živí se hmyzem, jeho larvami a drobnými obratlovci. Krasku krátkoocasou jávskou najdeme v tropických lesech. Samice je březí 20 -  21 dní a snáší obvykle 2 vejce, vyjímečně však i 4. 

Krasky žijí v rodinných skupinkách či v párech. Potravu hledají na zemi, konkrétně v hustém lesním porostu a mezi spadanými listy. Hnízda si staví na stromech, obvykle, ale není umístěno příliš vysoko.

Krasky krátkoocasé jávské jsou podle IUCN kriticky ohroženým druhem. Podle odhadů ve volné přírodě přežívá 50 - 100 jedinců.

článek napsal: Kryštof, 1.7.2021

Drop bengálský

Tento týden vám představím kriticky ohroženého ptáka - dropa bengálského, jeho latinský název je Houbaropsis bengalensis. Žije v jižní a jihovýchodní Asii. Je velice plachý. Lidé ho připravují o jeho původní teritorium zvětšováním zemědělských ploch, loví se i pro maso.

Samci mají černou hlavu, hruď a břicho, mají rezavě hnědý hřbet a bílé skvrny na křídlech. Samice a mláďata jsou okrová až hnědá. Protože se dropům na peří střída světlá a tmavá barva, splývají s okolím. Žijí v pravidelně zaplavovaných travnatých nížinách s roztroušeným křovím. Živí se semeny, plody rostlin, hmyzem, a dokonce i malými obratlovci. Samice snáší jedno až dvě vejce, mláďata se vylíhnou po 25-28 dnech. Drop bengálský je krásným a bohužel kriticky ohroženým ptákem a my na jeho ochranu můžeme přispět tak, že nebudeme ničit jeho přirozené prostředí a zemědělská půda se bude v oblastech, kde žijí dropi bengálští, obdělávat velice šetrně s důrazem na ochranu živočichů, kteří zde žijí. 

článek napsal: Kryštof, 24.5.2021

Kakadu žlutolící

Kakadu žlutolící žije na východním Timoru, Indonésii a Malých Sundách. Je dlouhý až 34 cm a váží okolo 350 g. Preferuje rostlinnou stravu, zejména semena, ořechy, bobule a ovoce (vemte si z jeho stravy příklad 😁). Snáší 2-3 vejce najednou. Sedí na nich oba rodiče po dobu 28 dnů a vylétají od vylíhnutí ve věku 70 dnů. Je veden jako kriticky ohrožený, protože se ničí jeho přirozené životní prostředí a protože se s ním ilegálně obchoduje. Je většinou bílý se žlutou chocholkou. Má černý zobák a šedé nohy. 

článek napsal: Matyáš, 17.6.2021


Sup mrchožravý

Latinsky se sup mrchožravý nazývá neophron percnopterus. Sup mrchožravý žije v severní Africe, jižní Evropě, střední a jižní Asii. Sup mrchožravý je jen o něco větší než krkavec. Délka těla je 60 - 70 cm. Rozpětí křídel je až 150 cm. Váží 1,6 až 2,5 kg. Obličej supa mrchožravého je lysý (holý), protože pera by se při pojídání mršiny mohla ušpinit a mohl by tak dostat infekci. Jí menší mršiny, ale někdy si dá i menšího hlodavce, shnilé ovoce, ptačí vejce, dokonce i dobytčí trus. Má slabý zobák, proto se někdy nedokáže dostat pod tlustou kůži mršiny. Dokáže vzít do zobáku kámen, který pak hází na vejce, aby rozbil skořápku a mohl se najíst. Tito supi žijí v párech nebo samotářsky. Samice snaší 2 vejce. Sedí na nich 42 dnů. Při sezeních na vejcích se oba rodiče střídají a také se střídají při péči o mláďata. Z supa mrchožravý se stává dospělý v 5 letech. Mláďata jsou černá až hnědá. Sup mrchožravý se dožívá až 37 let. IUCN supa mrchožravého klasifikuje jako ''ohrožený druh''. Jeho počty klesají kvůli úbytku mršin.

článek napsali: Matyáš a Kryštof, 10.6.2021


Tučňák chocholatý

Tuňák chocholatý se vyskytuje na antarktických ostrovech jižně od Nového Zélandu. Hlavně se tam vyskytuje na ostrovech Protinožců a na souostroví Bounty. V malých skupinkách ho můžeme spatřit i na ostrově Campbell a Aucklandových ostrovech. Vzácně i na Novém Zélandu. Když není období hnízdění vyskytuje se až v Patagonií (Argentině), na Falkandských ostrovech, v Austrálii, nebo dokonce až v Antarktidě. Dospělci dosahují hmotnosti až 7 kg a výšky 50 - 70 cm. V době rozmnožování nebo výměny peří váží méně než 4 kg. Může se dožít až 20 let. Živí se malými chobotnicemi nebo korýši. Nejspíš i rybami. Tučňák chocholatý loví v blízkosti hladiny. Hnízdí v koloniích, které čítají několik tisíc jedinců. Dospělí nemají skoro žádné predátory na souši. Jen mláďata a vejce bývají ohrožovány racky, buřňáky, nebo chaluhami. Na moři se i dospělci musí vyvarovat tuleňům a lachtanům. Dříve byl jejich hlavní predátor člověk, hlavně kvůli tuku. Populace tučňáků chocholatých klesá. V roce 2017 jich bylo 130 000 až 150 000. IUCN ho klasifikuje jako ohrožený druh.

článek napsal: Kryštof, 3.6.2021


Kakariki horský

Kakariki horský žije na jižním cípu Nového Zélandu. Je světle zelený, má tmavě zelená křídla, modrý zobák a má žlutou skvrnu nad zobákem. Je převážně víc samců kvůli útokům dravců. Dorůstá délky 23 cm a váží až 95 g. Latinsky se řekne Cyanotamphus malherbi, což znamená Malherbův papušík. Je kriticky ohrožený a v přírodě jich v roce 2012 bylo jen 97! Ve volné přírodě se vyskytoval na jižním ostrově Nového Zélandu. Stavy kakarikiho horského začaly velmi klesat na přelomu 20. a 21. století. Bylo to hlavně kvůli zavlečeným krysám. Krysy jsou totiž jejich predátory. Začal tedy být kriticky ohrožený. V rámci záchraného projektu byl vysazen na ostrově, na kterém nebyli žádní predátoři. Kakariki horský je nejohroženější z kakariků.

článek napsal: Matyáš, 27.5.2021


Lyrochvost nádherný

Tento týden vám představím ptáka s úchvatným ocasem - lyrochvosta nádherného

Lyrochvost nádherný má velmi nádherný ocas. Je poměrně velký kvůli ohromnému ocasu. Žije pouze v Austrálii. Doufám, že si můj článek o lyrochvoustu nádherném užijete.

Tento pták má tělo tak akorát přizpůsobené pro přežití v Austrálii. Je to nejdelší pěvec na světě. Dorůstá až do 100 centimetrů. Ocas tvoří téměř polovinu těla, které je štíhlé. Ocas má dohromady 16 per, 2 z toho jsou vlnitá. Růst ocasu u lyrochvostů je velmi pomalý. Ocas dosáhne plnou velikost až v 7 letech.

Lyrochvost nádherný má velmi cenné schopnosti. Jedna z nich je, že dokáže napodobovat lidskou řeč. Druhá schopnost je, že dokáže nohama rozdrtit štíry. Tento pták přehrabe víc půdy než jakékoliv zvíře na zemi ani žížaly nepřehrabou více půdy než lyrochvost nádherný. Jeden lyrochvost dokáže v pralesní půdě přehrabat ročně ohromujících 352 tun listí a půdy. Tato schopnost snižuje nebezpečí požárů.

Tento pták žije pouze v Austrálii. Je rozšířen po celé Austrálii. Nikde jinde na světě nežije.

Tento pták je velmi nádherný a proto je nutno ho chránit.

článek napsal: Vojta, 27.5.2021


Kakadu bílý

Kakadu bílý je ohrožený druh papouška. Je ohrožený kvůli nelegálnímu odchytu a ničení jeho přirozeného prostředí. Kakadu je celý bílý, jenom spodní strana křídel je žlutá. Má velký a černý zobák, černou duhovku a šedé nohy. Měří až půl metru. Žije v deštných pralesích ve výšce 600 m.n.m. s velkými lijáky. Jí semínka a plody, ale sem tam si dá nějaký hmyz. Samice snáší najednou 2-3 vejce a sedí na nich 4 týdny. Mláďata se poprvé proletí 80. den. Kakadu bílý je také dobrý společník v domácnosti.

článek napsal: Matyáš, 20.5.2021


Vrána havajská

Vrána havajská byla endemitem pacifického ostrova. Je dlouhá cca 50 cm a váží kolem 500 g. Vrána havajská se živí hmyzem, vejci mláďat jiného druhu ptáka nebo ovocem. V zajetí se dožívá věku 28 let. Latinsky se řekne vrána havajská Corvus hawaiiensis. Od roku 2002 je na stupnici IUCN v kategorii vyhynulý v přírodě. Vrána havajská je celá černá až na konec zobáku. Je z čeledi krkavcovitých.

článek napsal: Matyáš, 13.5.2021


Ledňáček říční

Ledňáček říční je ptáček o průměrné délce 16,5 cm. Má oranžové bříško, modrá křídla, modrou hlavu a na jeho délku dlouhý zobák. Ledňáčku říčnímu se říká "létající drahokam" kvůli jeho kráse. Vyskytuje se na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe. Na jeho jídelníčku najdete malé ryby do velikosti 12 cm (průměrně 6-7 cm), vodní hmyz a obojživelníky. Hnízdí v norách kde bývá 5-7 vajec. Rozpětí křídel měří 24-26 cm. Váží 40-45 g. Má asi 4 cm dlouhý zobák. Za den musí sníst neuvěřitelných 60% své váhy! Ledňáček se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjímkou Islandu. Ledňáček říční přes zimu migruje (to znamená stěhuje se) do Afriky. Na světě je ještě 600 000 párů což z něho dělá málo dotčený. Vážné nebezpečí představuje ničení jeho přirozeného prostředí a nedostatek míst na hnízdnění. Ledňáček říční dospívá kolem 1 roku.

článek napsal: Matyáš, 6.5.2021


Papoušík hnědohlavý

obrázek namaloval: Matyáš
obrázek namaloval: Matyáš

Papoušík hnědohlavý je zelený, má oranžovou skrvnu na krku, zobák má červený a vršek a předek hlavy je hnědý, odtud pochází jméno papoušík hnědohlavý. Papoušík hnědohlavý je drobný papoušek o velikosti cca 14 centimetrů a váhy 40 gramů. Papoušík hnědohlavý žije v Zambii (stát, ležící na jihu Afriky) v odhadovaném počtu 2500 až 10 000 jedinců. Žije v hejnech poblíž vody a listnatých lesích do 1000 metrů nad mořem. Je ohrožený kvůli vysoušení a ztráty životního prostředí (obojí má na svědomí člověk). Latinský název je Agapornis nigrigenis. První chov v zajetí se podařil v roce 1908.

článek napsal: Matyáš, 29.4.2021


Ara hyacintový

Tento týden vám představím modrého krále zelené Brazílie. Aru hyacintového.

Ara hyacintový je největší papoušek světa. Přezdívá se mu modrý král zelené Brazílie. Velmi rád poletuje deštným pralesem a moc rád jí ořechy. Ara hyacintový má velmi nádherné zbarvení peří, je celý tmavě modrý akorát kolem očí jsou dva žluté kruhy a vedle zobáku je žlutý půl kruh. Latinsky se ara hyacintový řekne Anodorhynchus hyacinthinus. Do tohoto rodu patří takzvaní modří papoušci například ara hyacintový, ara learův a ara tyrkysový, který je bohužel už vyhynulý. Ara hyacintový se muže dožít úctyhodného věku, tento papoušek se dožije až 70 let, což je jeden z nejdéle žijících zvířat na zemi.

Ara hyacintový je velmi velký papoušek dorůstá délky až 1 metru. Vzácně i 1 metr a 20 centimetrů, ale to je velmi neobvyklé. Ara hyacintový je největší papoušek schopný letu, například korunáč šedomodrý dosahuje délky až 150 centimetrů, ale nemůže létat těmto papouškům se říká papoušci pozemní což znamená, že žijí u země a neumějí létat.

Ara hyacintový není nejtěžší papoušek světa, ale váhu má na délku svého těla velmi dobrou. Maximálně váží až 1250 gramů. Kdyby ara hyacintový vážil více než 1500 gramů, tak by nemohl létat, a to by pro něj byla nevýhoda kvůli nedostatku potravy.

Jak už jsem vám napověděl ara hyacintový se vyskytuje v amazonském deštném pralese. Hnízdí vysoko ve korunách stromů, kde klade vajíčka 1 za rok. Vajíček je obvykle 6 až 8 vzácně i deset. Hnízdo je postaveno vevnitř stromů, spodek je vyplněn hlínou pro lepší pohodlí, aby v něm pro mláďata bylo dostatečné teplo.

Mláďata se rodí bez peří. Nejprve mláďatům naroste bílé peří, které se bude vyměňovat za jeho originální tmavě modré. Žluté peří je po celou dobu života narostlé. Ara hyacintový má dlouhé, ale i krátká ptačí pera. Na křídlech a na ocasu jsou delší, ale naopak na těle jsou kratší.

Zobák je velmi silný a velký. Je přizpůsoben pro rozklování ořechů a ovoce. Zobák může měřit až 2-3 centimetry někdy také 5 centimetrů.

obrázek namaloval: Vojta
obrázek namaloval: Vojta

Má velmi rád ovoce a ořechy přímo z amazonského deštného pralesa. Z ovoce má nejradši malé plody, které umí rozlousknout. Z ořechů má nejradši brazilský ořech, který se vyskytuje pouze v amazonském deštném pralesu.

Pro chov ary hyacintové jsou potřeba velmi odborné znalosti o tomto druhu.

Ara hyacintový je ohrožený druh papouška tomuto, papouškovi pomůžete tím, že nebudeme kácet amazonský deštný prales a neničit jeho přirozený domov

článek napsal: Vojta, 22.4.2021


Kondor andský

Kondor andský je zranitelný druh kondora. Kondor andský je masožravý pták žijící v Chile. Na jídelníčku najdete mršiny savců, volně žijící kopytníky (např. kobyla, prase). Živí se také mláďaty savců a ostatních ptáků nebo vybírají vejce z hnízd. Bylo zaznamenáno lovení králíků a svišťů. Někdy zabijí napadenou zvěř (to jsou teda prevíti!) a snědí ji. Kondor Andský je jeden z největších žijících ptáků. Bývá velký 100 až 130 cm a dosahuje váhy 7 až 15 kg. Jeho křídla můžou vážit až 10.8 kg! Jeho rozpětí křídel se pohybuje kolem 3 metrů. 

článek napsal: Matyáš, 15.4.2021


Kondor andský

národní symbol Bolívie
národní symbol Bolívie

Tento týden opět napsal místo Matyáše článek Kryštof. Představí v něm kondora andského.

Kondor andský je národní symbol 4 jihoamerických států, Bolívie, Ekvádoru, Chile a Kolumbie. 

Kondor andský dosahuje rozpětí křídel až 3,2 m. Samci mohou vážit až 15 kg. Hlavním znakem kondorů je téměř holá hlava a krk. Je to kvůli tomu, aby nedostal infekci z krve a masa mršin. Bývá velký 100 - 130 cm. 

kondor andský při letu
kondor andský při letu

Kondoři andští jsou masožravci, likvidují uhynulé savce. Jedí také domestikované (domestikované = zdomácněné, ochočené) kopytníky. Také snědí naplavené ryby a mořské savce. Živí se také mláďaty savců nebo také vybírají vejce z hnízd. Byly, ale pozorovány případy, kdy kondoři andští lovili králíky nebo sviště. Kůži větších zvířat otevírají od konečníku, nejdříve sežerou játra. 

Kondoři andští vytvářejí malá společenstva, která jsou tvořena z malých jedinců a velkých jedinců. Malí jedinci jsou využívání k tomu, že většinou, kvůli svému lepšímu cítění mrtvol, najdou mršiny hodně často dříve než větší. Větší jedinci dokáží zobákem roztrhat i tu nejhouževnatější kůži. Vytvářejí tak dokonalou spolupráci. Kondoři andští se musí nakrmit na místě, protože jejich nohy nejsou přizpůsobeny k uchopení. Protože se k potravě nedostanou každý den, někdy toho sní tolik, že pak mají potíže se vzlétnutím. Musejí i spěchat, aby o kořist nepřišli kvůli nějákým mrchožroutům. 

Samice snáší vejce jednou za dva roky, když nemají k dispozici dostatek potravy, interval je delší. Vejce střídavě vysedávají oba rodiče 55 - 60 dnů. Pokud se vejce ztratí, samice snese nové. 

Kondor andský je podle IUCN zranitelný druh. Tak je nutno ho chránit.

článek napsal: Kryštof, 15.4.2021

 

Sup africký

Matyáš už nechce tuto záložku dělat. Takže další týdny už ve Ptačím zpravodaji nebudou přibývat články. Tento týden ještě musel článek napsat Kryštof.

Sup africký, latinsky nazývaný Gyps africanus, je dlouhý kolem 95 cm. Váží 4 až 7 kg. Rozpětí křídel má okolo 120 cm. Má dlouhý krk, velká široká křídla s bílými krovkami. Hlava a krk jsou porostlé peřím. Dospělí jedinci mají tělo šedé až hnědé. Krk mají šedý, zobák černý, spodní část kostrče a zad mají bílý.

Většinou supi žijí v hejnech, které nemívají více jak 10 jedinců. Mají docela špatný čich, zato skvělý zrak. Zrakem vyhledává kořist. Zároveň sledují ostatní členy hejna. Pokud jeden člen najde potravu a vrhne se k zemi, ostatní ho ihned následují. Hlavně se živí mršinami, které uloví lvi, gepardi, levharti a hyeny. Tyto šelmy dokáží od kořisti i odehnat. Supi jsou schopni ulovit i nemocné zvíře a příliš staré zvíře. Někdy uloví i mláďata.

V roce 2007 byl sup africký přezařen z málo dotčených druhů do kategorie téměř ohrožených druhů. Postupem času byl přezařen až do kriticky ohrožených druhů. Kde je i teď.

článek napsal: Kryštof, 7.4.2021


Sokol stěhovavý

Sokol stěhovavý je mírně dotčený druh ptáka. Je to nejrychlejší zvíře na světě. Může dosáhnout rychlosti až 320 km, ale nejrychlejší sokol stěhový byl rychlý 389 km. Samice je větší než sameček. Před rokem 1950 jich bylo v Československu poměrně hodně. V České republice roku 2001-2003 bylo asi 25 párů, což znamená, že v České republice je to kriticky ohrožený druh! Většina sokolů je z Rakouska a Německa. Jeho rozpětí křídel je 85-115 cm. Délka těla je 35-50 cm. Samci váží 500-750 g. Samice váží 900-1500 g. I jeho zbarvení je stejně rozmanité jako jeho velikost. Jde o to, o jaký poddruh se jedná. Na severu jsou větší a světlejší a na jihu jsou menší a mohou být skoro černí. Dospělý pták má tmavě šedý až šedo-černý hřbet a bílou skvrnu s kapkovitými skvrnami na hrdle. Samička může mít spodek svého těla úplně hnědý. Latinsky se jmenuje Falco peregrinus, což znamená sokol stěhovavý.

článek napsal: Matyáš, 31.3.2021


Sýček lesní

Sýček lesní je vzácná ohrožená sova žijící v týkových lesích Indie. Sýček lesní má poměrně velkou hlavu, dosahující délky 23 cm. Hlava, záda a hruď jsou hnědé s světlejšími skvrnami, břicho a spodní část křídel jsou bílé, oči a zobák jasně žluté. Od jeho příbuzného sýčka brahmínského se liší řídčími a méně výraznými skvrnami. Hnízdí na týkových nebo kadidlovníkových stromech. Loví po západu slunce. Na jeho jídelníčku najdete převážně plazy a hlodavce. Mezi samci byly zaznamenány případy kanibalizmu. Druh byl objeven v roce 1872. Počet jedinců se odhaduje na 250. Latinsky se řekne Sýček lesní Heteroglaux blewitti.

článek napsal: Matyáš, 24.3.2021

Orel opičí

Orel opičí je kriticky ohrožený orel. Orel opičí žije na Filipínách. Je dlohý 112 centimetrů a váží 7 kg. Orel opičí patří mezi největší dravce na světě. Je to filipínský endemit (viz. popis zvířete), který obývá horské pralesy. Orel opičí loví v korunách stromů. Žíví se stromovými savci, jako jsou opice, veverky atd., proto se mu říká orel opičí. Živí se ale i plazy a ptáky. Jako všichni vlcí orli, i orel opičí obývá rozsáhlé teritorium. Každý pár potřebuje k dostatku potravy asi 10 000 hektarů lesa. Hnízdí ve vysokých stromech. Klade normálně jedno vajíčko, na kterém obvykle sedí oba rodiče po dobu 58 až 68 dní. Rozpětí křídel orla opičího dosahuje až 250 cm. Hlavu má ozdobenou korunkou z prodloužených per. Orel opičí je jeden z nejohroženějších a nejvzácnějších ptáků na světě. V přírodě v současné době přežívá asi jen 250 jedinců, v zajetí asi 550. Je jich tak málo, protože lidé kácí tropické lesy, kácení vzácného dřeva a i přeměna jejich normálního prostředí na ornou půdu. Což je všechno kvůli růstu lidské populace. Kromě toho se ještě k tomu chytal.

článek napsal: Matyáš, 17.3.2021

Orel opičí

Orel opičí, latinsky Pithecophaga jefferyi je kriticky ohrožený druh orla, který žije pouze na Filipínách. Se svou délkou 112 cm a hmotností kolem 7 kg patří mezi největší létající dravce na světě.

Orel opičí žije jen na Filipínách, kde obývá horské pralesy. Nejvíce se živí savci, kteří žijí na stromech. Například opicemi. Nepohrdne ale ani plazy a ptáky. V rozpětí křídel dosahuje až 250 cm a hlavu má ozdobenou korunkou z prodloužených per.

Ve volné přírodě žije jen asi 250 jedinců orlů opičích a to kvůli ničení tropických lesů, kácených pro cenné dřevo a polím, které vybudovává člověk. Kromě toho byl tento orel intenzivně loven, lovci ho měli za cennou trofej.

Článek napsal: Kryštof, 17.3.2021


Ara kanida

Ara Kanida žije na hranici střední a severní Bolívie. Je to ohrožený druh papouška. Podle nedávných průzkumů je ve volně přírodě asi mezi 250 - 300 ptáků tohoto druhu. Má žluté bříško, modrou hlavu a křídla a krásný žluto - modrý ocas. Je hodně podobný aře arauně. Většina jeho těla je pokryta modrou barvou. Další jeho typická barva je oranžovo - žlutá. Má žlutý zobák a má žlutavou duhovku (to je to okolo toho černého v oku). Ale mladí ptáci jí mají asi do jednoho roku spíše šedou. Normálně váží okolo 750 gramů a měří 88 centimetrů. Velká část délky tohoto velmi úchvatného ptáka tvoří ocas.

článek napsal: Matyáš, 10.3.2021



majna Rothschildova

Tento týden místo Matyáše musel zaskočit Kryštof a představí vám majnu Rothschildovu.

samec, který se chce rozmnožovat
samec, který se chce rozmnožovat
dospělá majna Rothschildova
dospělá majna Rothschildova

Majna Rothschildova je druh pěvce. Vyskytuje se hlavně na Bali v Indonésii. Měří až 25 cm, její ocas dosahuje délky 8 - 9cm. Je to bílý pták z čeledi špačkovitých. Má modré zabarvení kolem očí a černé konce křídel. Samci mají na hlavě chocholku z peří, kterou ukazují, když se chtějí rozmnožovat. Samička majny Rotschildovi snáší 2 - 3 vejce. Podle IUCN je majna Rothschildova je od roku 1994 je kriticky ohroženým druhem a to díky tomu, že se vyskytuje jen na Bali. Také se stále loví. Ve volné přírodě jich bylo v roce 2001 pouze šest. Teď už počty trochu stouply, ale majna Rothschildova je stále nejohroženějším ptákem na světě, co se výskytu v přírodě týče. Tohoto pěvce v ČR můžete najít v ZOO Praha, ZOO Děčín, ZOO Hodonín, v ZOO Jihlava, v ZOO Ústí na Labem, v zoo Plzeň, v ZOO Liberec a ode dneška i na webu ochrana-zvirat.cz (náš web). Majna Rothschildova se podle odhadů dožívá 7 - 12 let.

článek napsal: Kryštof, 3.3.2021





Tirika rudokřídlá

Dobrý den, každý týden ve středu vám představím jednoho ptáka. Budete mít šanci se seznámit s papoušky, dravci a dalšími ptáky. Tento týden vám představím tiriku rodokřídlou.

Tirika rudokřídlá žije v Peru a kousek nad rovníkem v subtropických a tropických pásech v Severní Americe až k New Yorku. Tirika rudokřídlá je druh papouška. Tirika rudokřídlá přichází o svoje normální prostředí a také se chytá. Tento druh papouška je teď ohrožený. Je také jako domácí zvíře v některých rodinách. Tiriky rudokřídlé si nestavějí hnízda jako většina ptáků. S trpělivostí můžete tohoto papouška naučit mluvit. Je zelený, má šedé tváře a modro - šedou hlavu. Spodek jeho křídel je oranžový. Latinsky se jmenuje brotogeris pyrrhoptera. Znamená to "ohnivé křídlo". Je dlouhý 20 cm a váží 54 g. Tirika rudokřídlá žije 23 let.

článek napsal: Matyáš, 24.2.2021