PLAZÍ ZPRAVODAJ

Kareta pravá

Tento týden vám představím mojí první želvu v Plazím zpravodaji - karetu pravou.

Kareta pravá je jedna z největších želv světa. Je kriticky ohrožená. Má velmi pestrý krunýř, který má tmavě žlutou barvu. Kareta pravá má blízkého příbuzného karetu obrovskou (která byla v tématu týdne před 6 týdny). Důležité je si zapamatovat, že kareta pravá je mořská želva nikoli suchozemská.

Kareta pravá je velmi velká želva. Dosahuje délky až jednoho metru a hmotnosti až 80 kilogramů.

Mláďata karety pravé se narodí 30 centimetrů dlouhá a rodí se na břehu. Dospělá samice karety v noci za přílivu doplave na břeh a zahrabe svá vajíčka do písku. Musí se jí za stejné noci podařit vyplavat zase do moře, pokud ne, musí počkat na další příliv.

Kareta pravá se vyskytuje u ostrůvků u africké pevniny. Vyskytuje se téměř ve všech světových oceánech.

Kareta pravá je kriticky ohrožená, je často zabíjena kvůli svému krunýři. Tento druh je těsně před vyhynutím, a proto je nutno karetu pravou chránit.

článek napsal: Vojta, 4.5.2021


Krajta tmavá

Tento týden vám představím druhého největšího hada světa. Krajtu tmavou.

Krajta tmavá je jeden z ohrožených druhů hadů ve světě. Je to druhý největší had světa (největší had světa je krajta mřížkovaná u které byla změřena délka 9,72 metrů). Krajta tmavá patří do čeledi krajt, ale kdysi byla v čeledi hroznýšovitých.

Krajta tmavá dosahuje délky 8,72 metru v přírodě. V zajetí je to podobně, ale někdy i 9 metrů. Když se narodí mládě krajty tak jsou dlouhé 50 centimetrů, pokud je krajta dospělá, tak měří 3-4 metry. Ve stáří krajty dosahují délky až 8,7 metrů.

Hmotnost krajty tmavé je velmi pohyblivá. Pokud má samice velmi hodně vajec, její váha je větší, ale samci nenosí v sobě vajíčka, tím pádem je jejich hmotnost o hodně menší než u samic. Samice váží 29 až 60 kilogramů. Nejtěžší odchycený kus byl na Floridě. Byla to samice, která měla v sobě 73 vajíček a vážila 63 kilogramů. Samci váží 7 až 18 kilogramů.

Krajta tmavá je aktivní predátor. Její jídelníček je velmi pestrý. Živí se z toho, co kolem sebe najde. Nejčastěji loví kozy, luskouny, jeleny, antilopy, psy, šakaly, rysy, králíky a opice. V těle krajty tmavé byly nalezeny i dospělí jedinci levhartů.

Krajta tmavá se převážně vyskytuje na Floridě, ale někteří jedinci se vyskytují také v Africe, kde se prodává jejich kůže.

Krajta tmavá je ohrožený druh hada. Ohrožení způsobuje velmi hodně věcí: například lov pro kůži, která se prodává na trzích. V roce 1992 zasáhl Floridu velký hurikán jménem Andrew. Tento hurikán udělal značné škody celé zemi, ale obzvlášť živočichům. Na Floridě zahynulo 90 % krajt při tomto hurikánu. Umřeli v obchůdcích se zvířaty, kde byly téměř všechny krajty. Proto je nutno je chránit

článek napsal: Vojta, 27.4.2021


Zmije nosorožčí

Tento týden vám představím hada, který má nejdelší jedové zuby.

foto nám zaslal Safari Park Dvůr Králové, vyfotila: Simona Jiřičková
foto nám zaslal Safari Park Dvůr Králové, vyfotila: Simona Jiřičková

Zmije nosorožčí je velmi krásný had, který se vyskytuje jedině v Africe. Má nejdelší jedové zuby, měří až 5 centimetrů. Je to největší podruh zmije na celém světě. Tato zmije může dosahovat délky 1,8 metru váha je maximálně 8 kilogramů.

foto nám zaslal Safari Park Dvůr Králové, vyfotil: Lukáš Pavlačík
foto nám zaslal Safari Park Dvůr Králové, vyfotil: Lukáš Pavlačík

Šupiny jsou zbarvené do velmi pestré kombinace. Tento druh se zbarvením těla podobá zmiji gabunské, ale zmije gabunská má na vrchu svého těla kosočtverce, ale zmije nosorožčí má na vrchu svého tělo rovnou žlutou čáru, která končí před ocasem, kde se střídají tmavě a světle hnědé pruhy.

Kostra zmije nosorožčí je stejná jako všech ostatních zmijí. Je to páteř, která vede až k ocasu, ale pro zpevnění a tvar těla z této páteře vedou půlkruhové kosti. Kosti rostou v průběhu celého života. Když se zmije narodí, má těchto kostí velmi málo, ale když jsou v maximální délce, tak mají těchto kostí více než 100.

Zmije nosorožčí se vyskytuje v Africe. Barvou těla je přizpůsobená svému přirozenému prostředí, kde žije. Vyskytuje se převážně v Ghaně až po Guineu, ale populace těchto zmijí stále klesá kvůli velmi silnému jedu, ale také pro kůži na vyrábění bot kabátů a kabelek. Může se stát, že lidé chtějí tyto plazy za domácí mazlíčky, ale k tomu je potřeba speciální povolení pro chování ohrožených druhů.

Tato zmije se chová v Safari Parku Dvůr Králové, kde jsem natočil video o tomto velmi nádherném, ale velmi jedovatém plazu.

článek napsal: Vojta, 20.4.2021 


Varan skvrnitý

Tento týden vám představím tajemného ještěra, na kterém ještě jsou nějaká tajemství.

Varan skvrnitý je druhý největší plaz světa z čeledi varanovitých. Vyskytuje se od Indonésie až po Srí Lanku. Je to jeden z nejnebezpečnějších varanů na světě, i když není ten největší (největší ještěr z čeledi varanovitých je varan komodský, který byl i jako téma týdne před dvěma týdny). Jeho jed otráví kořist do pěti minut a poté kořist umře a varan kořist sežere.

Jak jsem psal předem, varan skvrnitý je druhý největší varan z čeledi varanovitých. Největší jedinci mohou dosahovat délky až 3 metrů. Ale největší jedinec byl změřen na Srí Lance a ten měřil 3 metry a 21 centimetrů. Tvrdí se, že byly změřeny kusy nad 4 metry, ale tyto informace nejsou ověřeny.

Varan skvrnitý loví ve dne i v noci. Loví ryby, žáby, hlodavce, ptáky, kraby a hady. Kořist uloví tak, že jí kousne a vstříkne do ní jed, který zvíře do pěti minut otráví. Varan skvrnitý svou kořist neustále sleduje, dokud není znehybněná jeho jedem. A pak si na kořisti pochutná.

Varan skvrnitý se dožije dospělosti už ve 2 až 3 letech. V přírodě je jeho délka života pořád ještě neznáma. Víme, že varan skvrnitý se dožije v zajetí 10 let. Vědci odhadují, že v přírodě se varan skvrnitý dožije až 7 let, ale je to velmi nepravděpodobné.

Varan skvrnitý se vyskytuje v Indonésii, na malajském poloostrově, v Číně, na Srí Lance a v Indii. Největší kusy se vyskytují na Srí Lance, ale naopak ty nejmenší se vyskytují na malajském poloostrově. Velmi často se vyskytuje poblíž vody.

Varan skvrnitý je velmi dobrý plavec. Plavat může už od narození, kdy dosahuje délky 20 centimetrů. Ve vodě si hraje, loví a odpočívá, proto se vyskytují často u řek a jezer. Ve vodě loví převážně ryby, ale někdy si z břehu uloví žábu.

Ve vodě má varan skvrnitý úplně odlišný způsob lovu. Varan skvrnitý plave na hladině vody, kde si vyčká na kořist a pak na ní zaútočí a pronásleduje ji, dokud jí nekousne. Pod vodou má varan skvrnitý méně predátorů než na souši. Vlastně on nemá žádné predátory, je tak mohutný, že se ho všichni bojí!

Varan skvrnitý se rozmnožuje dvakrát do roka. Po spáření má v sobě samička 5 až 40 vajec, která jsou velká asi jako ta ptačí. Mláďata po narození mají 20 centimetrů dlouhé tělo.

Hmotnost varana skvrnitého je v dospělosti 15 kilogramů u samic, ale u samců je to 25 kilogramů. Samci jsou větší než samice. Jak už jsem psal, největší jedinec měřil 3 metry a 21 centimetrů, ale obvykle je to jenom 2 až 3 metry. Samice dorůstají délky 140 až 150 centimetrů ve 2 až 3 letech, což je jejich věk, kdy dosáhnou dospělosti. Samci toho, ale dosáhnou až ve 4 letech. Vědci zatím neví proč.

Varan skvrnitý je masožravec. O dvou způsobech jeho lovu jsem vás již informoval. Třetí způsob využívá varan skvrnitý k útěku, ale také k lovu. Varan skvrnitý si sedne na větev, která sahá do vody. Poté si vysleduje svou kořist a až uzná za vhodné, tak na ní zaútočí a kousne jí. Poté znovu vyleze na svoji větev a počká, až se kořist jeho jedem znehybní a pak jí vytáhne z vody a sežere ji.

Varan skvrnitý se liší od svých příbuzných varana komodského a varana stepního malými tečkami na svém těle. Tyto tečky mu umožňují se schovat ve svém přirozeném prostředí. Skvrny jsou bílé, ale nažloutlé což je taková bílo-žlutá. Nejvíce se tyto skvrny vyskytují na hlavě a na konci ocasu.

Hlava je velmi přizpůsobená k jedení, ale také k lovu. Tento plaz má velmi dobrý zrak, který používá k hledání potravy.

Tento plaz je velmi nádherný a je nutno ho chránit.

článek napsal: Vojta, 13.4.2021